Akce a fotogalerie

Jestlipak znáte ty staré hity: třeba „Japonečku“, „Avignonský most“, „Plují lodi do Triany, plují lodi do Malagy“ nebo „Nám se líbí (Hrabě Drákula)“? Že ne? To my v Kovářové sice taky všichni ne, ale už aspoň víme, i bez nového glóbusu, kde ta místa jsou a jak to tam vypadá!

Naši přátelé cestovatelé, kteří se s námi během tří posledních cestovatelských besed na „Hasičce“ podělili o své zážitky, nás na chvíli vzali do míst, která se dost vymykají dnešním obvyklým dovolenkovým cílům, do míst vzdálených, exotických, romantických i historických.

Tak třeba s Peťou a Matějem jsme v listopadu nakoukli do Japonska, přes Okinawu do Ósaky i do Tokia, do přehlcených velkoměst i do zapadlých vesnic a ticha přírody, k oceánu, kde bouří vlny a vychází Slunce, pod monumentální horu Fudži a dokonce jsme i virtuálně ochutnali místní nevídané kulinářské speciality.

V prosinci jsme se s panem Blechou podívali do rumunského Banátu. Drákulu jsme tam sice nepotkali, zato krásné hory a v nich vesničky, kde se sice trochu zastavil čas, ale zato tamní obyvatelé mluví česky, zpívají si česky a dodržují spoustu českých tradic. Proč? Jsou to potomci Čechů, kteří odešli do Rumunska koncem 18. století a dodnes v obcích s krásnými názvy jako Rovensko, Svatá Helena, Šumice… na domovinu svých předků nezapomínají.

V lednu jsme pak s Martinem trochu divoce, ale o to dobrodružněji, projeli Německem, překonali Maginotovu linii a projeli Francií až do Avignonu. Potom vyjeli lanovkou pod samotný Mont Blanc, nejvyšší horu západní Evropy a obdivovali krásu alpských velikánů. A protože Martin není troškař, přidal ještě silvestrovský výlet do španělské Malagy a na Gibraltar, britské zámořské území na jižním cípu Pyrenejského poloostrova. I přes dešťové kapky a mlhu bylo aspoň chvíli vidět až do Afriky!

No není to paráda, takto cestovat? Asie, Evropa a kuk na Afriku během pár hodin? A ještě nekončíme, v únoru a v březnu nás čekají další kontinenty! Tak zase pošleme pohlednici a Vy, kdo máte zájem, si zatím na „jútubku“ pusťte ty staré hitovky.

HS

V sobotu 7. 2. 2026 se vyzdobený KD v Lískovci opět naplnil návštěvníky pořádaného maškarního plesu. Přivítala je hudební skupina hrající k tanci i poslechu. Samozřejmě nechyběla bohatá tombola, chutné občerstvení a kvalitně zásobený šenk. Vrcholem je vždy nástup masek, a tak bylo možno potěšit se pohledem a zasmát výkonům všech zúčastněných.

Sál svými rychlými pohyby ovládla čtveřice pštrosů, král s dlouhonosou princeznou a doprovodem, reklama na TIK-Tak, prezident Tramp se snažil ovládnout celou zeměkouli a politik Turek přesvědčoval, že je nejvyšší. Vynikla i dvojice hippies a další dvojka se pokoušela neúspěšně uklidit celý sál. Mladý pár z dálného východu se choval velmi skromně a celý večer úspěšně moderoval vodník Klepetko. Takže další velice vydařený večer.

Aby to těm nejmenším nebylo líto tak nedělní odpoledne patřilo dětskému maškarnímu reji. Sešlo se přes třicet místních i přespolních malých ratolestí. Nechyběla reprohudba, mnoho sladkých odměn za splnění hodně různých úkolů a velká radost při výhře v tombole. Celé odpoledne rovněž kvalitně moderoval vodník Klepetko. Pohled na tu milou drobotinu byl velmi radostný a dává naději na další úspěšné ročníky.

Obě akce splnily svůj úkol. Společně se sejít pobavit se a pohovořit si se známými. Dává to záruku, že zavedené tradice se budou konat i v příštích letech. Všichni pořadatelé si zaslouží poděkování za dobře odvedenou práci.

JŠ

První adventní víkend se v obci Ujčov a jejích místních částech nesl v duchu světel, hudby a předvánoční atmosféry. Tradiční rozsvěcování vánočních stromů přilákalo desítky obyvatel i návštěvníků, kteří si přišli společně užít začátek nejkrásnějšího období roku.

Slavnostní program odstartoval v Ujčově, kde se místní sešli u obecního vánočního stromu. Po jeho rozsvícení následoval koncert Vojtěcha Dingy, který si jako hosta pozval Gabrielu Stejskalovou. Jejich vystoupení plné známých i modernějších vánočních písní vytvořilo nádhernou, až svátečně tichou atmosféru. Zpěváci svým projevem oslovili malé i velké posluchače a společně s nimi tak symbolicky přivítali blížící se Vánoce.

Další zastavení se konalo na Dolním Čepí, kde se o hudební doprovod postaraly tradičně místní děti. Jejich koledy – jak ty nejznámější, tak i méně obvyklé – rozzářily tváře přítomných a dodaly celému setkání příjemnou domácí atmosféru.

Třetím a čtvrtým místem slavnostního víkendu byl Lískovec a Kovářová. I zde se sešli místní obyvatelé, aby společně rozsvítili své vánoční stromy. O hudební program se postarali jak místní zpěváci a kapela KOLT.

Obecní rozsvěcování stromů tak letos opět potvrdilo, že advent je v Ujčově a jeho místních částech časem společného setkávání, radosti a soudržnosti. Velké poděkování patří všem, kteří se podíleli na organizaci, přípravách, výzdobě i občerstvení. Díky nim jsme mohli první adventní víkend prožít v přátelské atmosféře a s vůní Vánoc na dosah.

Ve středu 22. listopadu zaplnily kulturní místnost v Ujčově dětské hlasy, vůně perníčků a tvůrčí atmosféra. Konaly se zde vánoční dílničky pro děti, které pod záštitou obce zorganizovala Iveta Štouračová. Akce přilákala desítky malých šikovných rukou i jejich rodičů, kteří se pustili do příprav na blížící se advent.

Jedním z hlavních úkolů bylo vytvořit ozdoby na obecní vánoční strom. Děti se této výzvy chopily s nadšením a vznikly nádherné stříbrné hvězdy, které budou během celého adventu zdobit ujčovský strom a připomínat společně strávené odpoledne.

Kromě výroby ozdob si děti mohly zkusit i celou řadu dalších vánočních aktivit. Zdobily perníčky, tvořily vánoční svícny, stromečky z vlny a mnoho dalších krásných dekorací. Stoly se rychle zaplnily barevnými výtvory – jeden povedenější a originálnější než druhý.

Velké poděkování patří všem, kteří se zapojili do příprav, pomohli s organizací a vedli jednotlivá tvořivá stanoviště. Díky nim se podařilo vytvořit příjemnou, inspirativní a přátelskou atmosféru, ve které si děti i dospělí užili společný čas.Ujčov tak vstoupil do adventního období nejen s výzdobou, ale i s krásným pocitem společně prožitého odpoledne, na které budou připomínat dětské výrobkyrozsvícené na vánočním stromě.

EM

I když je počasí takříkajíc na draka

A nikoho ten listopad ven moc neláká

Pár draků se v neděli nad loukou přece vznášelo

Chvíli před tím, než do křídel jim pršet začalo

I když je počasí, že psa by nevyhnal

Fenky přesto baví se spolu živě dál

A pod deštníky nejen děti za odměnu

Opekly si špekáčky a smlsly sladkou cenu

I když mraky pláčou dál a na všechny se mračí

V jasných barvách září krásný dort dračí

dárečky a medaile z malovaných perníčků k tomu

teprve potom, celí mokří, mohou se všichni vrátit domů

Na Kovářové se dá vesele trávit i deštivý a smutný čas

Na rozdíl od těch perníčků není z cukru přece nikdo z nás.

HS

27. října se Ujčov po roce opět proměnil v kouzelné místo plné světýlek a pohádkových postav. V kulturním domě si děti vyráběly lucerničky a broučky z přírodnin, s nimiž se poté vydaly na cestu obcí. Stezka k cíli byla osvícena světýlky a lucerničkami.

Po cestě děti pomáhaly včelkám Medunkám uspat všechny včelky v úlku, za což získaly odměnu v podobě zlatého pylu. Dále na ně čekali Čmelda s Brumdou, kterým děti pomohly nasbírat zásoby potravy na zimu. Z dálky už zněla píseň Ferdy Mravence a jeho přítelkyně Berušky, u níž děti řešily veselý kvíz. Na závěr připravily broučkům domeček z přírodních materiálů a společně je uložily ke spánku, aby mohli snít o dalším jaru.

Děkujeme všem za krásnou atmosféru a těšíme se na příští ročník!

IŠ

Hodové veselí odstartovalo už koncem září na Dolním Čepí, odkud se postupně přesunulo do dalších částí obce – nejdřív do Ujčova, a nakonec do Lískovce a Kovářové.

V Ujčově patřil třetí říjnový víkend tradičním hodům. V pátek se všichni rozehřáli na zábavě s kapelou Volt, v sobotu se připravovala máj a v neděli se rozběhl hlavní program. Po obci zněla Podhorácká muzika, krojovaná chasa zvala všechny pod máj a nechyběl ani oblíbený soud berana. Svoji velkou premiéru zažil Ondra Loukota, který se výborně zhostil role ortelisty. Vystřídal tak Martina Hanáka, kterému za jeho práci velmi děkujeme. Den zakončilo tradiční vystoupení dětí v kulturním domě, které sklidilo velký potlesk. Poděkování patří Jitce Loukotové a Ivetce Čepičkové ml., které se o dětský program s chutí postaraly.

V Lískovci se hody konaly v neděli 26. října, a i tady se drželo všech tradičních zvyklostí. Stárci a stárkové v krojích, kat se sluhou, soudní stolice i provinilý beran – zkrátka vše, co ke správným hodům patří. Beran si sice vyslechl své hříchy, ale nakonec byl jako obvykle omilostněn. Odpolední veselí pokračovalo v kulturním domě za doprovodu Podhorácké muziky.

Hody v celé obci tak proběhly ve výborné náladě a bez větších problémů. Děkujeme všem, kteří se zapojili do příprav nebo přišli podpořit tradici. A už teď se těšíme, že se příští rok znovu setkáme pod májí – v dobré náladě a ve zdraví.

EM

Poslední zářijový víkend se v Dolním Čepí nesl ve znamení hodů zasvěcených sv. Václavovi. Tento svátek patří k nejvýznamnějším tradicím nejen v obci, ale i v celé české společnosti. Svátek svatého Václava, patrona české země, připomíná odvahu, víru a soudržnost – hodnoty, které jsou stále aktuální i v dnešní době.

Hodové veselí odstartovalo v sobotu 27. září v kulturním domě v Dolním Čepí. O hudební doprovod se postarala místní kapela KOLT, která dokázala rozezpívat i roztančit všechny přítomné. V repertoáru nechyběly lidové písně, ale zazněly i moderní hity – například oblíbené skladby od skupiny Kabát.

Zázemí akce i výborné občerstvení zajistil místní spolek SDH Dolní Čepí, který se tradičně stará o hladký průběh podobných událostí. K dobré náladě přispěla nejen hudba a tanec, ale především přátelská atmosféra, v níž se potkávali místní obyvatelé i hosté z okolních obcí.

Letos sice chyběli tradiční stárci a jejich průvod obcí, nicméně symbolické postavení májky u kulturního domu dalo hodům ten správný sváteční ráz.

Nedělní dopoledne pak patřilo mši svaté v kostele sv. Václava, kde se místní farníci společně pomodlili za patrona země české i za své blízké.

Svatováclavské hody v Dolním Čepí tak opět potvrdily, že tradice má v srdcích lidí stále pevné místo. Ať už jde o písničku, společné setkání nebo klidnou modlitbu – všechno dohromady tvoří to, co naši obec spojuje a činí ji domovem.

EM

V pátek 12. září se v podvečerních hodinách uskutečnila v Dolním Čepí poutavá přednáška s názvem Dolnočepské mincovní poklady. Akce, které se zúčastnilo přibližně osmdesát posluchačů, přiblížila místním obyvatelům i zájemcům z okolí bohatou historii mincovních nálezů objevených na území obce.

S odbornými poznatky a výsledky výzkumů účastníky seznámili Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D., vedoucí numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, a Mgr. David Zimola, vedoucí archeologického průzkumu v kostele sv. Václava v Dolním Čepí.

Přednáška se zaměřila především na tři mincovní nálezy z 21. století, které archeologové v posledních letech v Dolním Čepí zdokumentovali. Tyto poklady představují cenné svědectví o ekonomických a společenských poměrech tehdejší doby, ale také o osudech lidí, kteří zde před staletími žili.

„Každý z těchto nálezů je jedinečný a svým způsobem pro nás stále záhadným,“ uvedla ve svém vystoupení Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D. Nalézt mincovní depot je pro badatele opravdu pokladem. Nalézt jich několik v jedné lokalitě – zázrak.

Jak doplnil Mgr. David Zimola, nejde přitom o první případ objevů mincí v této lokalitě: „Záznamy o náhodných mincovních nálezech z Dolního Čepí máme už z 19. století. Naše přednáška se však věnovala výhradně novodobým objevům z posledních dvou dekád.“

Večer s archeologií a historií měl velmi příjemnou atmosféru a podle ohlasů návštěvníků vzbudil velký zájem o další podobné akce. Dolní Čepí tak opět potvrdilo, že i menší obce ukrývají velké příběhy – tentokrát doslova zapsané do stříbra a mědi dávných mincí.

EM