Znak a název obce Ujčov
O obci

Aktuality

Plánované akce v červenci

Informace zde.

Z historie Ujčova a připojených obcí

Ves Ujčov tvořila spolu s dalšími připojenými vesnicemi po značnou část své existence pevnou součást rozsáhlého pernštejnského panství. Spolu s ním také sdílela osudy, z nedalekého hradu Pernštejna byl řízen život zdejších obyvatel.

Ujčov náleží mezi nejstarší osady v celém regionu. Volné rozmístění zdejších usedlostí, táhnoucích se v neuspořádaném pruhu podél řeky Svratky v délce asi kilometr, nápadně koresponduje s nově objeveným pramenem, spojujícím vesnici s počátky pernštejnského rodu. Erbovní pověst, která zmiňuje Ujčov jako bydliště předka rodu, jistého Vaňka Vanhy, jenž pracoval jako uhlíř v huti pod Ujčovem, byla sepsána v roce 1539. Je možné, že jako zdroj sloužila starší písemná verze, či starobylá ústní tradice, v každém případě ještě na počátku 16. století byl význam Ujčova mezi ostatními pernštejnskými vesnicemi a jeho starobylost v povědomí.

Poměrně časný vznik vsí kolem řeky Svratky dokládá rovněž nedaleký kostelík sv. Václava v Dolním Čepí, který je vystavěn ještě v čistě románském slohu, s hranolovým kněžištěm, ukončeným půlkruhovou apsidou. Jeho vznik je možno na základě architektonického a stavebního rozboru položit do prvních let 13. století, tedy do doby, kdy do této oblasti pronikají první osadníci, aby zde zakládaly své nevelké vesničky. Kostel v Dolním Čepí byl typickým vlastnickým kostelíkem, to znamená, že majetkově a také stavebně úzce souvisel se sídlem zdejší drobné šlechty. Původní zemanský dvůr je možno dosud spatřit v podobě nevelkých zřícenin v zahradě jižně od kostela, kde stával až do počátku 20. století.

Přes svoji starobylost vystupují tyto vesnice v písemných pramenech teprve v době po polovině 14. století. Ujčov spolu s Čepím, které není možné spolehlivě určit, se připomínají teprve v roce 1360 jako svobodná, na Pernštejnu nezávislá enkláva.

Šlechtická držba je v průběhu středověku doložena také v Horním Čepí a rovněž v samotném Ujčově, kde se nacházelo několik svobodných dvorů. Jeden z nich, tzv. Zemanství, stojí izolovaně od vsi na protějším břehu Svratky. Snad jde o tzv. Ujčůvek, uváděný ve středověkých pramenech jako samostatné šlechtické sídlo. Po tomto dvoře se roku 1490 psala Anna z Ujčůvka. Na dvoře ve vlastním Ujčově sídlila téhož roku Dorota z Ujčova, jejímž manželem byl Vaněk z Čepí.

Také další dvě vesnice, dnes náležející k Ujčovu – Lískovec a Kovářová, sdílely osudy panství. Lískovec po určitou dobu náležel klášteru v Doubravníku, kterému jej roku 1371 daroval Jimram z Pernštejna. Ovšem po husitských válkách, stejně jako celý zbylý klášterní statek, připadl zpět Pernštejnům. V této době, roku 1437, se ponejprv jmenuje také Kovářová.

K Ujčovu náleží také bývalý panský dvůr Bořínov, ukrývající ve svém názvu jméno někdejší vesnice, která je zde doložena v roce 1235. Tehdy se stala majetkem doubravnického kláštera, jenž na jejím místě se zabraných pozemků vystavěl dvůr. Jeho budovy byly mnohokrát přestavovány, ve zmodernizované podobě se dochovaly dodnes.

Význam Ujčova není zřetelný pouze z rodové pověsti, ale nastiňuje jej také význam zdejší rychty. Ta náležela ještě na počátku 17. století mezi největší a nejbohatší na celém panství a také zdejší rychtář zastával významné společenské postavení.

Všechny vesnice byly po značnou část své existence téměř shodně velké. V polovině 17. století se počet usedlostí v jednotlivých osadách pohyboval kolem devíti. Horní i Dolní Čepí bylo dlouhou dobu uváděno dohromady jako jedna ves. Postupně v průběhu 18. a 19. století rozsah obcí narůstal, zejména u komunikačně přístupnějšího Ujčova, jehož volně rozmístěné statky byly propojovány drobnější zástavbou. Zbylé vísky, umístěné výše v příkrých stráních, zůstávaly i nadále v určité izolaci a ponechávaly si svoji historickou velikost a neodmyslitelný půvab.               

Kontakt

Obec Ujčov Ujčov 19
Nedvědice, 592 62
Tel: 566 566 394

Anketa

Jak se Vám líbí nový vzhled internetových stránek?

Výběr z galerie

Zleva: František Mareš, Michal Čada, Ivan Salák, Petr Bukáček